The Black Tower
HISTORIE VĚŽE
1547
Se stavbou věže bylo započato v roce 1547. Její zhotovení bylo zadáno klatovskému kamenickému mistru Antonínovi za odměnu 820 kop zlatých grošů. O těžkostech se stavbou vypovídají letopočty umístěné nad okny věže. (Klatovy byly za svou účast na stavovském povstání v roce 1546 postiženy ztrátou veškerých statků a řadou pokut.) Až v roce 1553 byla dostavěno II. patro a v roce 1557 pak byla kamenná část dokončena.
1557
Krov zhotovený klatovským tesařským mistrem Janem Piťhou byl osazen v roce 1557. Jeho podoba je známá pouze z popisu tehdejšího písaře Jana Záhrobského. Podle něj byl krov pobitý měděným plechem, na vrcholu byla osazena zlacená korouhvička ve tvaru lučištníka s napjatým lukem.
1579
Při požáru města věž zcela vyhořela. Byl zničen zvon i hodiny.
1581
Byl osazen nový krov, jehož podoba je zachycena na perokresbě Jana Willenberga z roku 1602.
V tomto století postihla město řada požárů. Při těch největších v roce 1615 a 1689 shořela i střecha věže. Věž pak byla z nedostatku peněz překryta pouze šindelovou střechou.
Díky zděnému klenutí zbudovanému nad patrem se zvonem a ostražitosti věžných byl zvon ochráněn.
1727
V roce 1726 bylo zadáno tesařskému mistru Onřeji Inglhantemu z bavorského Furthu zhotovení nového krovu věže za odměnu 280 rýnských a 2 sudy dobrého piva. Krov byl dohotoven v srpnu 1727 osazením pozlacené báně („do níž se vešlo 5 strychů - cca 465 litrů- pšenice“ ) s korouhvičkou ve tvaru orla.
1758
Při dalším velkém požáru města věž zcela vyhořela a zvon se roztavil.
1762
Zhotovení nového krovu bylo zadáno tesařskému mistru Antonínu Volkovi.
1810
Při požáru města opět celá věž vyhořela a zvon se roztavil.
1811
O rok později byl vztyčen nový krov se dvěma báněmi, ovšem pokrytý pouze šindelem.
1854
V roce 1853 konstatoval stavitelský úřad velmi špatný stav krytiny a bylo rozhodnuto o novém krovu. Zastupitelstvo města se rozhodovalo mezi 3 modely zhotovenými z lepenky a vybraly podobu střechy se 4 vížkami spojenými s prostřední hlavní věží. Rovněž bylo rozhodnuto o zvýšení kamenné stavby věže z důvodu umístění nových hodinových ciferníků. Věž byla zvýšena o 1 sáh a 6 palců (cca 180 cm). Krov zhotovil tesařský mistra a klatovský měšťan Petr Klenovec za částku 6.895 zl. podle projektu Matyáše Straky. V říjnu 1855 byla na věž umístěna velká báň, do které byly umístěny dokumenty o stavu země a města.
1870
V noci z 26. na 27. října zuřila nad Šumavou velmi silná vichřice, která „strhla střechu věže až téměř po samé obydlí věžného. Celý krov spadl na severní stranu náměstí, kde se zaryl na půl sáhu do země. Ze čtyř malých postranních věžiček toliko dvě zůstaly.
1872
O opravě věže bylo rozhodnuto v červenci 1872, předpokládané náklady činily 8 000 zlatých. 22. října 1872 byla vsazena hlavní báň, která vážila 65 liber (cca 32 kg), měla objem 17 čtverečních střevíců (cca 5 m3) a byla pozlacená. Na vrchol byla umístěna měděná korouhev (o rozměrech 58 x 108 cm). Do báně byly vráceny historické dokumenty a přidány nové.
1942
Při vichřici dne 13. 2. 1942 byla stržena věžní korouhvička. Novou korouhvičku vyrobil klatovský klempíř p. F. Kunc, na věž ji umístil tesařský mistr J. Bláha. Při osazení korouhvičky byly do báně umístěny nové dokumenty připomínající danou dobu, dále fotografie a plány města, platné známky a peníze, denní tisk a různé vyhlášky
1951
V noci na 18. února byla vichřicí utržena velká část krytiny na hlavní věži. Poničená plocha činila 42 m2. Předpisy tehdy nedovolovaly použití měděného plechu na střechy staveb (a to ani historických), byl proto použit pozinkový plech s nátěrem. Práce byly vyčísleny na 317 tis. Kčs, opravu provedl Stavební kombinát okresu Klatovy.
1964
V letech 1964–1967 byla provedena generální oprava věže. Bylo zbudováno nové schodiště a podlahy v celé věži, rekonstrukce elektroinstalace, opravy krovu a výměna celé plechové krytiny za měděnou, obnova zlaceného povrchu báně, výměna dřevěné podlahy ochozu za kamennou a celkové opravy bývalé světničky věžného. Náklady činily 450 tis. Kčs. Do báně byly umístěny nové dobové dokumenty, noviny, časopisy, peníze a také magnetofonový pásek s nahrávkami místního komorního a symfonického orchestru.
1972
V letech 1972 - 1976 provedl provedl n.p. Geoindustria Praha, závod Stříbro, generální opravu kamenné části věže. Bylo provedeno zpevnění věže železnými táhly, oprava spárování a výměna některých kamenů. Náklady činily 1,5 mil. Kčs.
2009
kompletní rekonstrukce elektrických rozvodů
2011
kompletní oprava omítek na ochozu
zdroje:
Týdeník Šumavan, 1968 - 1938
Archiv města Klatovy, Státní okresní archiv Klatovy
Archiv a knihovna Vlastivědného muzea dr. Hostaše Klatovy
Dějiny někdejšího král. města Klatovy, J. Vančura
České listy 1942
Nové Klatovsko 1964-67; 1972-1975
The Vondra bell
The bell is used exclusively for manual ringing and has undergone repair and maintenance since its re-hanging in the Black Tower in 2000. In 1581, master bell-ringer Martin Jindra made a new bell for the tower. It was hung two years later and was named Bartolomej-Ondřej, popularly known as "Vondra. The name of the tower comes from its burning by numerous fires, especially the big fire in 1758, during which the original bell also spilled from the heat. In 1760, a new bell was hung bell, coming from the workshop of PA Jacomini. This bell is also popularly called "Vondra". In 1938, the bell broke due to a heavy heart and was repaired in the bell-making workshop of Rudolf Manousek the elder and hung up again in 1940
The current bell is the fourth; the previous ones melted down in the tower fires. In 1759, it was cast by the Italian bellmaker Peter Antonius Jacomini from Passau. He cast it in the ground in the courtyard of the adjacent Jesuit college.
The bell was given the same name as the previous one, Bartoloměj Ondřej, but locals in Klatovy call it Vondra.
The bell had a very turbulent history, which you can learn about in detail on the website of the Klatovy Bell Ringers.
The Vondra bell is one of the 20 largest bells in the Czech Republic.
Weight of the bell: 3,915 kg
Weight of the heart: 131 kg
Lower diameter of the bell in the wreath: 195 cm
Height of the bell: 145 cm; 180 cm including the crown.
It has a very deep sound and is tuned to F sharp.
Such a large bell is rung only by hand. The bell was rung by the tower keeper and his assistants.
The main mission of the bell was to warn the inhabitants of approaching enemies and fire. The announcement of the danger was made by striking the bell with the heart, the so-called striking.
The bell was rung on important religious and secular festivals, but also on important funerals.
The bell was not used during the socialist era.
In 1990, a group of Klatovy enthusiasts came together, and the bell started ringing again thanks to their efforts; its sound can still be heard in the surroundings today. It rings regularly, eight times a year, on important church and state holidays.