Černá věž
Historie věže v datech
16. století
-
1547 začátek stavby
-
1557 dokončena kamenná stavba (ochoz ve výši 45,5 m)
-
1557 vyhotoven krov, zavěšen zvon
-
1579 požár města, věž vyhořela, zvon se roztavil
-
1581 zhotoven nový krov
-
1583 zavěšení nového zvonu
17.století
-
1615 při požáru města shořel krov věže
-
1679 posvěcení zvonu jménem Ondřej Bartoloměj (lidově Vondra
-
1689 požár města, krov věže shořel
18. století
-
1727 osazen nový krov se dvěma báněmi
-
1758 požárem celá věž vyhořela, zvon se roztavil
-
1759 zavěšen nový zvon, posvěcen jménem Ondřej Bartoloměj (Vondra)
-
1762 nový krov
19. století
-
1810 požárem shořel krov
-
1811 nový krov se dvěma báněmi
-
1854 zvýšení kamenné stavby z důvodu umístění hodin – ochoz ve výši 48 m
-
1855 osazen nový hodinový stroj a 4 černé číselníky, nový krov – štíhlý jehlan, v rozích ochozu 4 věžičky
-
1870 vichřice shodila celý krov věže
-
1872 nový krov ve stejné podobě jako předchozí
20.století
-
1904 nové ciferníky hodin
-
1938 zvon pukl
-
1940 sejmutí, oprava a znovuosazení zvonu
-
1942 výměna větrem poškozené korouhve
-
1965
-
oprava krovu, nová krytina
-
1976 oprava zdiva, orloje a hodin
21.století
-
2004 osazení automatického natahování hodinového stroje
Zvon Vondra
Zvon je používán výhradně pro ruční zvonění a od jeho opětovného zavěšení v Černé věži byla provedena oprava a údržba v roce 2000. V roce 1581 vyrobil mistr zvonařský Martin Jindra pro věž nový zvon. Ten byl zavěšen o dva roky později a byl pojmenován Bartoloměj-Ondřej, lidově zvaný "Vondra. Název věže pochází z jejího ožehnutí četnými požáry, zejména velkým ohněm v roce 1758, při kterém se žárem rozlil i původní zvon. V roce 1760 byl zavěšen nový zvon, pocházející z dílny P. A. Jacominiho. I tomuto zvonu se lidově říká "Vondra". V roce 1938 zvon prasknul vinou těžkého srdce a byl oraven ve zvonařské dílně Rudolfa Manouška staršího v Brně-Husovicích a v roce 1940 opět zavěšen
Byl zhotoven ze zvonoviny v roce 1759. Jako autor je uváděn v písemných pramenech a dole při okraji zvonu nápisem: „PETRVS ANTONIVS IACOMINY PASSAVIENSIS...” pasovský mistr Petrus Antonius Jacominy. Zavěšen byl následujícího roku 1760.
-
Zvon má výšku 180 cm a průměr 195 cm, je opatřen železným kapkovitým srdcem s výpustí a připevněn k dřevěné řezané hlavici železnými kovanými pásy.
-
Vnějšek zvonu je bohatě zdoben plastickým litým dekorem a nápisy. Na koruně je šest volutovitě stáčených uch, zdobených perlovcem.
-
Kolem čepce se rozvíjí plastický rokajový ornament, pod ním pak plastická přímá linka. Pod linkou se nacházejí jednotlivé rokajové kartuše, na jižní a severní straně mušle, ve velkém rokajovém ornamentu, ukončeném plastickým festonem.
-
Na jižní straně je v kartuši umístěna plastika UKŘIŽOVÁNÍ.
-
Kartuši ve spodních rozích přidržují dva vznášející se andělé.
-
Na straně severní v obdobné kartuši je zakomponován reliéfní výjev SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO.
-
Na východní straně v užší, protáhlejší kartuši s rokají a ratolestí, při jejímž vrcholu ze stran přisedají andílci, je znázorněn v reliéfu městský znak.
-
V rokajové kartuši na západní straně, vrcholící mušlí a postavami andílků je znázorněna reliéfní postava sv. Ondřeje v kontrapostu, v dlouhém řaseném rouchu, s knihou opřenou o levý bok a s pravicí položenou na ondřejském kříži poněkud vzadu.
-
Na plášti zvonu jsou reliéfní nápisy latinskou majuskulí. Na východní straně, kolem městského znaku, seznam jmen radních, na boku pak datace s latinským textem.
-
Text nápisů na vnějšku zvonu je uveden v popisu na kartě movité kulturní památky, uložené v archivu Památkového ústavu v Plzni.
-
Zvon „Vondra“ v roce 1938 praskl v délce 1200mm od špice nahoru vinou příliš těžkého srdce a v roce 1940 byl svařen ve zvonárně Rudolfa Manouška staršího v Brně – Husovicích.