Historie
HISTORIE VĚŽE
1547 - 1557
Se stavbou věže bylo započato v roce 1547. Její zhotovení bylo zadáno klatovskému kamenickému mistru Antonínovi za odměnu 820 kop zlatých grošů. O těžkostech se stavbou vypovídají letopočty umístěné nad okny věže. (Klatovy byly za svou účast na stavovském povstání v roce 1546 postiženy ztrátou veškerých statků a řadou pokut.) Až v roce 1553 bylo dostavěno II. patro a v roce 1557 pak byla kamenná část dokončena.
Krov zhotovený klatovským tesařským mistrem Janem Piťhou byl osazen v roce 1557. Jeho podoba je známá pouze z popisu tehdejšího písaře Jana Záhrobského. Podle něj byl krov pobitý měděným plechem, na vrcholu byla osazena zlacená korouhvička ve tvaru lučištníka s napjatým lukem.
1579
Při požáru města věž zcela vyhořela. Byl zničen zvon i hodiny.
1581 - 1689
V roce 1581 byl osazen nový krov, jehož podoba je zachycena na perokresbě Jana Willenberga z roku 1602.
Město postihla město řada požárů. Při těch největších v roce 1615 a 1689 shořela i střecha věže. Věž pak byla z nedostatku peněz překryta pouze šindelovou střechou.
Díky zděnému klenutí zbudovanému nad patrem se zvonem a ostražitosti věžných byl zvon ochráněn.
1726 - 1727
V roce 1726 bylo zadáno tesařskému mistru Onřeji Inglhantemu z bavorského Furthu zhotovení nového krovu věže za odměnu 280 rýnských a 2 sudy dobrého piva. Krov byl dohotoven v srpnu 1727 osazením pozlacené báně („do níž se vešlo 5 strychů - cca 465 litrů- pšenice“ ) s korouhvičkou ve tvaru orla.
1758
Při dalším velkém požáru města věž zcela vyhořela a zvon se roztavil.
1762
Zhotovení nového krovu bylo zadáno tesařskému mistru Antonínu Volkovi.
1810
Při požáru města opět celá věž vyhořela a zvon se roztavil.
1811
O rok později byl vztyčen nový krov se dvěma báněmi, ovšem pokrytý pouze šindelem.
1853 - 1855
V roce 1853 konstatoval stavitelský úřad velmi špatný stav krytiny a bylo rozhodnuto o novém krovu. Zastupitelé města se rozhodovali mezi 3 modely zhotovenými z lepenky a vybrali podobu střechy se 4 vížkami spojenými s prostřední hlavní věží. Rovněž bylo rozhodnuto o zvýšení kamenné stavby věže z důvodu umístění nových hodinových ciferníků. Věž byla zvýšena o 1 sáh a 6 palců (cca 2 m). Krov zhotovil tesařský mistra a klatovský měšťan Petr Klenovec za částku 6.895 zl. podle projektu Matyáše Straky. V říjnu 1855 byla na věž umístěna velká báň, do které byly umístěny dokumenty o stavu země a města.
1870
V noci z 26. na 27. října zuřila nad Šumavou velmi silná vichřice, která „strhla střechu věže až téměř po samé obydlí věžného. Celý krov spadl na severní stranu náměstí, kde se zaryl na půl sáhu do země. Ze čtyř malých postranních věžiček toliko dvě zůstaly.
1872
O opravě věže bylo rozhodnuto v červenci 1872, předpokládané náklady činily 8 000 zlatých. 22. října 1872 byla vsazena hlavní báň, která vážila 65 liber (cca 32 kg), měla objem 17 čtverečních střevíců (cca 5 m3) a byla pozlacená. Na vrchol byla umístěna měděná korouhev (o rozměrech 58 x 108 cm). Do báně byly vráceny historické dokumenty a přidány nové.
1942
Při vichřici dne 13. 2. 1942 byla stržena věžní korouhvička. Novou korouhvičku vyrobil klatovský klempíř p. F. Kunc, na věž ji umístil tesařský mistr J. Bláha. Při osazení korouhvičky byly do báně umístěny nové dokumenty připomínající danou dobu, dále fotografie a plány města, platné známky a peníze, denní tisk a různé vyhlášky
1951
V noci na 18. února byla vichřicí utržena velká část krytiny na hlavní věži. Poničená plocha činila 42 m2. Předpisy tehdy nedovolovaly použití měděného plechu na střechy staveb (a to ani historických), byl proto použit pozinkový plech s nátěrem. Práce byly vyčísleny na 317 tis. Kčs, opravu provedl Stavební kombinát okresu Klatovy.
1964 - 1967
V letech 1964–1967 byla provedena generální oprava věže. Bylo zbudováno nové schodiště a podlahy v celé věži, rekonstrukce elektroinstalace, opravy krovu a výměna celé plechové krytiny za měděnou, obnova zlaceného povrchu báně, výměna dřevěné podlahy ochozu za kamennou a celkové opravy bývalé světničky věžného. Náklady činily 450 tis. Kčs. Do báně byly umístěny nové dobové dokumenty, noviny, časopisy, peníze a také magnetofonový pásek s nahrávkami místního komorního a symfonického orchestru.
1972 - 1976
V letech 1972 - 1976 provedl n.p. Geoindustria Praha, závod Stříbro, generální opravu kamenné části věže, která zahrnovala zpevnění věže železnými táhly, opravu spárování a výměnu některých kamenů. Náklady činily 1,5 mil. Kčs.
2009 - 2011
Byla provedena kompletní rekonstrukce elektrických rozvodů a kompletní oprava omítek na ochozu.
zdroje:
Týdeník Šumavan, 1868 - 1938
Archiv města Klatovy, Státní okresní archiv Klatovy
Archiv a knihovna Vlastivědného muzea dr. Hostaše Klatovy
Dějiny někdejšího král. města Klatovy, J. Vančura
České listy 1942
Nové Klatovsko 1964-67; 1972-1975
Zvon Vondra
Zvon je používán výhradně pro ruční zvonění a od jeho opětovného zavěšení v Černé věži byla provedena oprava a údržba v roce 2000. V roce 1581 vyrobil mistr zvonařský Martin Jindra pro věž nový zvon. Ten byl zavěšen o dva roky později a byl pojmenován Bartoloměj-Ondřej, lidově zvaný "Vondra. Název věže pochází z jejího ožehnutí četnými požáry, zejména velkým ohněm v roce 1758, při kterém se žárem rozlil i původní zvon. V roce 1760 byl zavěšen nový zvon, pocházející z dílny P. A. Jacominiho. I tomuto zvonu se lidově říká "Vondra". V roce 1938 zvon prasknul vinou těžkého srdce a byl oraven ve zvonařské dílně Rudolfa Manouška staršího v Brně-Husovicích a v roce 1940 opět zavěšen
Zvon byl zhotoven ze zvonoviny v roce 1759. Jako autor je uváděn v písemných pramenech a dole při okraji zvonu nápisem: „PETRVS ANTONIVS IACOMINY PASSAVIENSIS...” pasovský mistr Petrus Antonius Jacominy. Zavěšen byl následujícího roku 1760.
-
Zvon má výšku 180 cm a průměr 195 cm, je opatřen železným kapkovitým srdcem s výpustí a připevněn k dřevěné řezané hlavici železnými kovanými pásy.
-
Vnějšek zvonu je bohatě zdoben plastickým litým dekorem a nápisy. Na koruně je šest volutovitě stáčených uch, zdobených perlovcem.
-
Kolem čepce se rozvíjí plastický rokajový ornament, pod ním pak plastická přímá linka. Pod linkou se nacházejí jednotlivé rokajové kartuše, na jižní a severní straně mušle, ve velkém rokajovém ornamentu, ukončeném plastickým festonem.
-
Na jižní straně je v kartuši umístěna plastika UKŘIŽOVÁNÍ.
-
Kartuši ve spodních rozích přidržují dva vznášející se andělé.
-
Na straně severní v obdobné kartuši je zakomponován reliéfní výjev SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO.
-
Na východní straně v užší, protáhlejší kartuši s rokají a ratolestí, při jejímž vrcholu ze stran přisedají andílci, je znázorněn v reliéfu městský znak.
-
V rokajové kartuši na západní straně, vrcholící mušlí a postavami andílků je znázorněna reliéfní postava sv. Ondřeje v kontrapostu, v dlouhém řaseném rouchu, s knihou opřenou o levý bok a s pravicí položenou na ondřejském kříži poněkud vzadu.
-
Na plášti zvonu jsou reliéfní nápisy latinskou majuskulí. Na východní straně, kolem městského znaku, seznam jmen radních, na boku pak datace s latinským textem.
-
Text nápisů na vnějšku zvonu je uveden v popisu na kartě movité kulturní památky, uložené v archivu Památkového ústavu v Plzni.
-
Zvon „Vondra“ v roce 1938 praskl v délce 1200mm od špice nahoru vinou příliš těžkého srdce a v roce 1940 byl svařen ve zvonárně Rudolfa Manouška staršího v Brně – Husovicích.