Naučná stezka
Černá věž
Vítejte na nejstrmější naučné stezce v Česku. Na cestě k cíli budete muset zdolat mnoho schodů a překonat značné převýšení. Cestou vás čeká 6 zastavení, kde se dozvíte o historii nejznámější klatovské památky.
I.
zastavení
Vznik
věže
V polovině 16. století patřily Klatovy k nejbohatším městům českého království. Chyběla jim ale reprezentativní dominanta. V roce 1547 zadali stavbu strážní věže mistru Antonínovi (snad původem Ital), který kamennou část dokončil roku 1555. K osazení krovu klatovským mistrem Piťhou došlo v roce 1557. Střecha byla měděná, na vrcholu byla korouhvička ve tvaru lučištníka s nataženým lukem a šípem.
Věž se stala důležitou součástí obranného systému a požárního zabezpečení města.
Šířka základny: 9,88 m × 10,57 m
Výška vyhlídkového ochozu: 48 m
Celková výška: 81,6 m
Šíře zdiva: v přízemí 3 m, v nejvyšším patře 2,7 m
Pod vámi se nachází středověká mučírna.
Výslechy konal městský rychtář, který dával rozkazy katovi. Exekuce se účastnili dva radní jako svědkové a písař, který výslech zapisoval do tzv. smolných knih. Ti všichni vcházeli do mučírny zvláštními dveřmi ze soudní síně v radnici.
Vězně přiváděl kat se svými pacholky ze šatlavy schodištěm, ukrytým pod kamenným schodištěm, po kterém jste právě vyšli.
Útrpné právo bylo využíváno jen ve velmi vážných případech, za které hrozil trest smrti (vražda, loupež, žhářství…) a obviněný se nechtěl přiznat.
Když chceš vystoupat na naši věž, potřebuješ sílu v nohách. Když zapojíš i hlavu, dozvíš se i něco navíc. Svá řešení si zkontroluješ až nahoře. Nezapomeň počítat schody, zatím jich bylo 43.
Co se nachází pod tebou v prvním patře věže?
Vyřeš přesmyčku: MÍČ RUNA
Už to máš? Takže vesele k dalšímu zastavení. Je to jen 19 schodů.
1. úkol
Historie věže
a její různé podoby
II.
zastavení
Město Klatovy bylo v průběhu staletí opakovaně postiženo rozsáhlými požáry, které zcela změnily jeho tvář. Svoji podobu měnila i strážní věž.
Původní krov byl zničen při požáru města v roce 1579. Za dva roky vystavěli nový, který ale nebyl tak nákladný. Byl pobitý pouze bílým plechem.
Znovu krov shořel v roce 1615. Nová střecha byla z důvodu nedostatku peněz pokryta pouze šindelem.
V roce 1689 bylo opět požárem zničeno celé město i krov věže. K opravě došlo až v roce 1727. Krov byl oproti původnímu zvýšen o čtyři sáhy, tj. 7 metrů. Byla osazena pozlacená báň s korouhvičkou, na níž byl pozlacený orel.
Věž zcela vyhořela znovu v roce 1758. Opravena byla o čtyři roky později.
Poslední požár zničil krov věže v roce 1810. Ta pak dostala novou podobu se dvěma kulatými báněmi, pokrytými však pouze šindelem.
Roku 1854 byl krov shledán ve velmi špatném stavu a byla nutná celková oprava. Ze třech podaných návrhů vybrali radní podobu střechy, jejíž řešení se blížilo původnímu, tj. štíhlý jehlan se čtyřmi vížkami.
Dne 26. října 1870 udeřila na Šumavu strašná vichřice, která shodila celý věžní krov (místo dopadu je vyznačeno v dláždění náměstí). Nová střecha byla zhotovena v roce 1872.
V roce 1966 byla provedena generální oprava střechy, v roce 1976 pak celková oprava kamenné stavby – stažení táhly, spárování, výměna některých kamenů.
2. úkol
Jak vidíš, naše věž to neměla vůbec jednoduché. A jednoduchý není ani úkol. Když doplníš správná čísla do číselné řady, dostaneš rok zahájení stavby věže:
5, 10, ?, 20, 25, 30 • 2, ?, 8, 16, 32, 64 • 13, 11, 9, ?, 5, 3, 1
Do příštího zastavení je to 64 schodů. Cestou si dobře prohlédni hodiny, úkol najdeš o patro výš.
III.
zastavení
Hodiny
Na honosné věži nemohly chybět hodiny. Jednalo se o tzv. staročeský orloj, který měl ciferník rozdělený na 24 dílů, tzv. čtyřiadvacetník. Orloj měl jen jednu ručku a ukazoval, kolik času zbývá do západu slunce, kdy začínal nový den. Čas byl odbíjen na cimbál umístěný ve špici věže.
Současný čtyřiadvacetník byl vyroben v roce 1899 podle nákresu klatovského historika prof. Ferdinanda Vaňka. Zdobený čtverec o rozměrech 435 × 435 cm má ve svém středu umístěny znaky města Klatovy.
Nový hodinový stroj byl vyroben klatovským mechanikem Janem Boškem. Na věž byl umístěn v roce 1855 a je funkční dodnes. Jeho rozměry jsou: šířka 208 cm, výška 49 cm, hloubka 71 cm. Kyvadlo má délku 167 cm.
Černé čtvercové ciferníky věžních hodin jsou o rozměrech 426 cm × 426 cm. Délka rafií (ruček) je 380 cm a 360 cm. Delší ručky ukazují hodiny, menší pak minuty, jak bylo zvykem do konce 19. století
Věžní hodiny odbíjí čtvrtě na menší bronzový cimbál zavěšený ve špici krovu, celé hodiny jsou odbíjeny nejprve kladívkem na zvon a poté zazní stejný počet úderů na větší cimbál ve špici.
Pohon hodin zajišťují čtyři kamenná závaží. Hodiny bylo nutno jedenkrát denně ručně natahovat, a to až do roku 2004, kdy byl osazen automatický natahovací stroj.
Tyto hodiny – orloj – jsou trochu jiné. Poznáš kolik je hodin na obrázku? Nápověda: velká ručka ukazuje hodiny a malá minuty.
A teď se pořádně nadechni a můžeš stoupat dál.
K dalšímu úkolu tě čeká 23 schodů.
3. úkol
IV.
zastavení
Zvon
Současný zvon je v pořadí již čtvrtý, předchozí zvony se roztavily při požárech věže. V roce 1759 jej ulil italský zvonař Peter Antonius Jacomini z Pasova. Odlití provedl v zemi na nádvoří přilehlé jezuitské koleje.
Zvon dostal stejné jméno jako ten předchozí
– Bartoloměj Ondřej, lidově po klatovsku zvaný Vondra.
Zvon měl velmi pohnutou historii, o které se podrobně dozvíte na webových stránkách Klatovských zvoníků. www.klatovsti-zvonici.mzf.cz
Zvon Vondra patří mezi 20 největších zvonů v ČR. Má velmi hluboký zvuk, je laděn do malého fis.
Hmotnost zvonu: 3 915 kg
Hmotnost srdce: 131 kg
Dolní průměr zvonu ve věnci: 195 cm
Výška zvonu: 145 cm, včetně koruny 180 cm
Na tak velký zvon se zvoní pouze ručně. Zvonění prováděl věžný s pomocníky.
Hlavním posláním zvonu bylo varovat obyvatele před blížícím se nepřítelem a ohněm. Oznámení nebezpečí se provádělo údery srdcem na zvon, tzv. šturmování.
Na zvon se zvonilo při důležitých církevních a světských slavnostech, ale také při významných pohřbech.
Za doby socialismu se zvon nepoužíval.
V roce 1990 se sešla skupina klatovských nadšenců, jejichž zásluhou se zvon znovu rozezněl a jeho zvuk se rozléhá do okolí dodnes. Pravidelně zvoní 8× do roka při významných církevních a státních svátcích.
Zvon se vyrábí ze slitiny zvané zvonovina. Z jakých prvků se skládá?
Měď a zinek, měď a cín nebo železo a uhlík?
Bolí tě nohy? Vydrž, už budeš v cíli! Čeká tě 77 schodů a pořádně náročných.
4. úkol
V.
zastavení
Co návštěvník neuvidí
5. úkol
A jsi nahoře! Kolik schodů jsi musel vyšlapat? A do jaké nadmořské výšky? To si musíš spočítat. U vstupu na věž je nadmořská výška 412 m n. m. V jaké nadmořské výšce jsi teď? Pomůže ti obrázek věže.
Ve vedlejší místnosti tě čeká poslední úkol a správné odpovědi.
VI.
zastavení
Věžný
K nejdůležitějším povinnostem věžného patřila strážní služba, kdy hlídal město a nejbližší okolí, zda se neblíží nepřátelské vojsko nebo zda někde nehoří.
Pokud věžný nebo jeho pomocník spatřil oheň, dal znamení údery na zvon a zároveň vyvěsil ve dne praporek nebo v noci rozžatou lucernu na té straně věže, kde oheň spatřil. Věžný byl ve spojení s městskou strážnicí tzv. dalekomluvem, od roku 1877 pak telefonickou linkou.
Strážní službu byl povinen vykonávat ve dne i v noci. V noci byl povinen každou hodinu do každé světové strany vytrubovat znělku, aby bylo zřejmé, že svou službu plní. Časový rozsah troubení se v průběhu staletí měnil, ale k městu jeho zvuk patřil a pro obyvatele vždy znamenal: „Můžete klidně spát, já bdím!”
Součástí vybudované věže byla i světnička věžného. Ten zde na ploše necelých 15 m2 žil s celou svou rodinou. Za 400 let se jich na věži vystřídala celá řada. O některých máme informace, někteří zůstali v zapomnění.
V letech 1901–1932 byl věžným pan Antonín Kubík, který zde se svou ženou vychoval 6 dětí.
V roce 1932 odešel do důchodu a jeho službu převzal syn Antonín. Ten službu věžného vykonával až do roku 1963. Každý den troubil znělku od desáté hodiny večerní do jedné hodiny po půlnoci. Troubil ji tak, jak ji slýchával troubit svého otce, a ten zas svého předchůdce. Když odešel do důchodu, zvuk trubky obyvatelům chyběl. Antonín jej nahrál na magnetofonový pásek a troubení se z věže znovu ozývalo. A ozývá se dodnes, i když to současné už nahrál jiný trubač v roce 2004.
Kolikrát denně zatroubil věžný znělku, když troubil každou hodinu od 10 hodin večer do 1 hodiny po půlnoci vždy na všechny světové strany?
6. úkol
Historie věže v datech
16. století
-
1547 začátek stavby
-
1557 dokončena kamenná stavba (ochoz ve výši 45,5 m)
-
1557 vyhotoven krov, zavěšen zvon
-
1579 požár města, věž vyhořela, zvon se roztavil
-
1581 zhotoven nový krov
-
1583 zavěšení nového zvonu
17.století
-
1615 při požáru města shořel krov věže
-
1679 posvěcení zvonu jménem Ondřej Bartoloměj (lidově Vondra
-
1689 požár města, krov věže shořel
18. století
-
1727 osazen nový krov se dvěma báněmi
-
1758 požárem celá věž vyhořela, zvon se roztavil
-
1759 zavěšen nový zvon, posvěcen jménem Ondřej Bartoloměj (Vondra)
-
1762 nový krov
19. století
-
1810 požárem shořel krov
-
1811 nový krov se dvěma báněmi
-
1854 zvýšení kamenné stavby z důvodu umístění hodin – ochoz ve výši 48 m
-
1855 osazen nový hodinový stroj a 4 černé číselníky, nový krov – štíhlý jehlan, v rozích ochozu 4 věžičky
-
1870 vichřice shodila celý krov věže
-
1872 nový krov ve stejné podobě jako předchozí
20.století
-
1904 nové ciferníky hodin
-
1938 zvon pukl
-
1940 sejmutí, oprava a znovuosazení zvonu
-
1942 výměna větrem poškozené korouhve
-
1965
-
oprava krovu, nová krytina
-
1976 oprava zdiva, orloje a hodin
21.století
-
2004 osazení automatického natahování hodinového stroje
Řešení úkolů
1. úkol
Vyřeš přesmyčku: MÍČ RUNA
Řešení: MUČÍRNA
2. úkol
Kdy byla zahájena stavba věže?
Řešení: 1547
3. úkol
Jaký čas ukazují hodiny?
Řešení: 12 hodin a 10 minut
4. úkol
Z jakých prvků se skládá zvonovina?
Řešení: 78 % mědi a 22 % cínu
5. úkol
V jaké nadmořské výšce se právě nacházíš?
Řešení: 460 m n. m.
6. úkol
Kolikrát denně zatroubil věžný znělku z věže?
Řešení: 16×
Tak co? Podařilo se ti správně odpovědět? Výborně, teď už ti zbývá jen zjistit, kam až z věže dohlédneš.
Texty: Jiřina Adámková
Grafika: Lukáš Dio
Kresby: Jaroslava Papežová
Foto: Karel Nováček, Jiří Strašek, Klatovští zvoníci, MKS Klatovy, archiv rodiny Kubíkovy
Překlady: Gabriela Kaňáková, Pavel Koura, Šárka Lesná
Koordinátor projektu: Milada Čermáková
Poděkování za spolupráci:
Státní okresní archiv Klatovy, Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše Klatovy, Klatovští zvoníci