Naučná stezka | Černá věž Klatovy

Naučná stezka
Černá věž

Vítejte na nejstrmější naučné stezce v Česku. Na cestě k cíli budete muset zdolat mnoho schodů a překonat značné převýšení. Cestou vás čeká 6 zastavení, kde se dozvíte o historii nejznámější klatovské památky.

I.
zastavení

Vznik
věže

V polovině 16. století patřily Klatovy k nejbohatším městům českého království. Chyběla jim ale reprezentativní dominanta. V roce 1547 zadali stavbu strážní věže mistru Antonínovi (snad původem Ital), který kamennou část dokončil roku 1555. K osazení krovu klatovským mistrem Piťhou došlo v roce 1557. Střecha byla měděná, na vrcholu byla korouhvička ve tvaru lučištníka s nataženým lukem a šípem.

Věž se stala důležitou součástí obranného systému a požárního zabezpečení města.

Šířka základny: 9,88 m × 10,57 m

Výška vyhlídkového ochozu: 48 m

Celková výška: 81,6 m

Šíře zdiva: v přízemí 3 m, v nejvyšším patře 2,7 m

Pod vámi se nachází středověká mučírna.

Výslechy konal městský rychtář, který dával rozkazy katovi. Exekuce se účastnili dva radní jako svědkové a písař, který výslech zapisoval do tzv. smolných knih. Ti všichni vcházeli do mučírny zvláštními dveřmi ze soudní síně v radnici.

Vězně přiváděl kat se svými pacholky ze šatlavy schodištěm, ukrytým pod kamenným schodištěm, po kterém jste právě vyšli.

Útrpné právo bylo využíváno jen ve velmi vážných případech, za které hrozil trest smrti (vražda, loupež, žhářství…) a obviněný se nechtěl přiznat.

Když chceš vystoupat na naši věž, potřebuješ sílu v nohách. Když zapojíš i hlavu, dozvíš se i něco navíc. Svá řešení si zkontroluješ až nahoře. Nezapomeň počítat schody, zatím jich bylo 43.

Co se nachází pod tebou v prvním patře věže?

Vyřeš přesmyčku: MÍČ RUNA

Už to máš? Takže vesele k dalšímu zastavení. Je to jen 19 schodů.

1. úkol

Historie věže
a její různé podoby

II.
zastavení

Město Klatovy bylo v průběhu staletí opakovaně postiženo rozsáhlými požáry, které zcela změnily jeho tvář. Svoji podobu měnila i strážní věž.

Původní krov byl zničen při požáru města v roce 1579. Za dva roky vystavěli nový, který ale nebyl tak nákladný. Byl pobitý pouze bílým plechem.

Znovu krov shořel v roce 1615. Nová střecha byla z důvodu nedostatku peněz pokryta pouze šindelem.

V roce 1689 bylo opět požárem zničeno celé město i krov věže. K opravě došlo až v roce 1727. Krov byl oproti původnímu zvýšen o čtyři sáhy, tj. 7 metrů. Byla osazena pozlacená báň s korouhvičkou, na níž byl pozlacený orel.

Věž zcela vyhořela znovu v roce 1758. Opravena byla o čtyři roky později.

Poslední požár zničil krov věže v roce 1810. Ta pak dostala novou podobu se dvěma kulatými báněmi, pokrytými však pouze šindelem.

Roku 1854 byl krov shledán ve velmi špatném stavu a byla nutná celková oprava. Ze třech podaných návrhů vybrali radní podobu střechy, jejíž řešení se blížilo původnímu, tj. štíhlý jehlan se čtyřmi vížkami.

Dne 26. října 1870 udeřila na Šumavu strašná vichřice, která shodila celý věžní krov (místo dopadu je vyznačeno v dláždění náměstí). Nová střecha byla zhotovena v roce 1872.

V roce 1966 byla provedena generální oprava střechy, v roce 1976 pak celková oprava kamenné stavby – stažení táhly, spárování, výměna některých kamenů.

2. úkol

Jak vidíš, naše věž to neměla vůbec jednoduché. A jednoduchý není ani úkol. Když doplníš správná čísla do číselné řady, dostaneš rok zahájení stavby věže:

5, 10, ?, 20, 25, 30 • 2, ?, 8, 16, 32, 64 • 13, 11, 9, ?, 5, 3, 1

Do příštího zastavení je to 64 schodů. Cestou si dobře prohlédni hodiny, úkol najdeš o patro výš.

III.
zastavení

Hodiny

Na honosné věži nemohly chybět hodiny. Jednalo se o tzv. staročeský orloj, který měl ciferník rozdělený na 24 dílů, tzv. čtyřiadvacetník. Orloj měl jen jednu ručku a ukazoval, kolik času zbývá do západu slunce, kdy začínal nový den. Čas byl odbíjen na cimbál umístěný ve špici věže.

Současný čtyřiadvacetník byl vyroben v roce 1899 podle nákresu klatovského historika prof. Ferdinanda Vaňka. Zdobený čtverec o rozměrech 435 × 435 cm má ve svém středu umístěny znaky města Klatovy.

Nový hodinový stroj byl vyroben klatovským mechanikem Janem Boškem. Na věž byl umístěn v roce 1855 a je funkční dodnes. Jeho rozměry jsou: šířka 208 cm, výška 49 cm, hloubka 71 cm. Kyvadlo má délku 167 cm.

Černé čtvercové ciferníky věžních hodin jsou o rozměrech 426 cm × 426 cm. Délka rafií (ruček) je 380 cm a 360 cm. Delší ručky ukazují hodiny, menší pak minuty, jak bylo zvykem do konce 19. století

Věžní hodiny odbíjí čtvrtě na menší bronzový cimbál zavěšený ve špici krovu, celé hodiny jsou odbíjeny nejprve kladívkem na zvon a poté zazní stejný počet úderů na větší cimbál ve špici.

Pohon hodin zajišťují čtyři kamenná závaží. Hodiny bylo nutno jedenkrát denně ručně natahovat, a to až do roku 2004, kdy byl osazen automatický natahovací stroj.

Tyto hodiny – orloj – jsou trochu jiné. Poznáš kolik je hodin na obrázku? Nápověda: velká ručka ukazuje hodiny a malá minuty.

A teď se pořádně nadechni a můžeš stoupat dál.
K dalšímu úkolu tě čeká 23 schodů.

3. úkol

IV.
zastavení

Zvon

Současný zvon je v pořadí již čtvrtý, předchozí zvony se roztavily při požárech věže. V roce 1759 jej ulil italský zvonař Peter Antonius Jacomini z Pasova. Odlití provedl v zemi na nádvoří přilehlé jezuitské koleje.

Zvon dostal stejné jméno jako ten předchozí
– Bartoloměj Ondřej, lidově po klatovsku zvaný Vondra.

Zvon měl velmi pohnutou historii, o které se podrobně dozvíte na webových stránkách Klatovských zvoníků. www.klatovsti-zvonici.mzf.cz

Zvon Vondra patří mezi 20 největších zvonů v ČR. Má velmi hluboký zvuk, je laděn do malého fis.

Hmotnost zvonu: 3 915 kg

Hmotnost srdce: 131 kg

Dolní průměr zvonu ve věnci: 195 cm

Výška zvonu: 145 cm, včetně koruny 180 cm

Na tak velký zvon se zvoní pouze ručně. Zvonění prováděl věžný s pomocníky.

Hlavním posláním zvonu bylo varovat obyvatele před blížícím se nepřítelem a ohněm. Oznámení nebezpečí se provádělo údery srdcem na zvon, tzv. šturmování.

Na zvon se zvonilo při důležitých církevních a světských slavnostech, ale také při významných pohřbech.

Za doby socialismu se zvon nepoužíval.

V roce 1990 se sešla skupina klatovských nadšenců, jejichž zásluhou se zvon znovu rozezněl a jeho zvuk se rozléhá do okolí dodnes. Pravidelně zvoní 8× do roka při významných církevních a státních svátcích.