Černá věž
Až do poloviny 16. století se Klatovy kromě silného opevnění s baštami a jedinou poměrně nízkou kostelní zvonicí nemohly pochlubit výraznější dominantou města. A přece už bezmála půl století patřily mezi nejbohatší města v Čechách a v roce 1540 je majetností předčily jen Praha a Kutná Hora.
Historie věže v Klatovech
Touha po důstojné reprezentaci a současně zdůvodnění potřeby doplnit obranný systém města v době vojenského i požárního nebezpečí se změnila ve skutečnost rozhodnutím o stavbě vysoké a mohutné věže. Stavba byla městem zadána mistru Antonínu Vlachovi, o jehož osobě téměř nic nevíme. Jsou dohady o tom, zda pocházel z Itálie, nebo to byl český kameník. V Historii klatovské od kronikáře Jana Floriana Hammerschmieda je psáno, že byl z Amsterodamu. Původ Antonínův zůstane již zřejmě navždy neobjasněn, ale jeho dílo tu máme dodnes.
Klatovy v důsleku několika požárů měnily svůj vzhled, stejně tak svou podobu měnila i městská věž.
V roce 1547 jsou položeny základy k mohutné věži. V tomto období však dochází k hospodářskému úpadku vlivem dočasných konfiskací majetku po válce šmalkaldské a stavba díky nedostatku finančních prostředků pokračuje jen velmi pomalu. Do roku 1555 dosahuje stavba věže jen pátého patra – letopočet je vytesán nad oknem tohoto patra.
Kameny s letopočty jednotlivých roků stavby Černé věže
O dva roky později, roku 1557, dochází k osazení krovu klatovským tesařským mistrem Janem Piťhou a měděnou bání se zlacenou figurou lučištníka. Tím byla stavba věže dokončena. Mistr Antonín, od roku 1588 již s přídomkem občan klatovský, postavil také radnici vedle Černě věže a opravil a rozšířil Arciděkanský kostel, jehož klenba se roku 1550 s částí zdí zřítila, takže zůstala jen průčelní zeď a zeď presbytáře.
Od roku 1557 je osud nové a zdaleka viditelné věže navždy spojen s životem města. 12. května 1579 prožívá město jednu z největších katastrof. Toho dne padlo za oběť ohni 300 domů ve vnitřních hradbách a plameny ožehly věž natolik, že podle vzhledu je nazývána Černá.
V roce 1689 bylo opět požárem zničeno celé město, tedy i krov věže. K opravě došlo až v roce 1727
Po rekonstrukci města a Černé věže odlil mistr zvonař Martin Jindra roku 1582 nový zvon místo původního, který se při požáru roztavil. Byl zavěšen roku 1583 a pojmenován Bartoloměj Ondřej, čili Ondra a lidově se tedy všeobecně ujalo Vondra. Vážil 4 950 kg a přežil další dva požáry 6. 7. 1615 a 8. 6. 1689. zdroj [1] Dle jiných zdrojů je název věže odvozen až od velkého ohně v roce 1758, při kterém se žárem rozlil i původní zvon. V roce 1760 byl zavěšen nový zvon, pocházející z dílny P. A. Jacominiho. Zvonu se opět lidově říká „Vondra”. V roce 1938 zvon prasknul vinou těžkého srdce a byl opraven ve zvonařské dílně Rudolfa Manouška staršího v Brně-Husovicích a v roce 1940 opět zavěšen. Bližší informace o zvonu Vonda najdete v článku věnovanému přímo historii a tohoto zvonu.
Dnešní podoba věže je známa od roku 1872. V roce 1870 byla stará báň shozena vichřicí (místo, kam dopadla, je na náměstí vyznačeno) a věž dostala jehlanovou střechu. Tím věž získala svou současnou výšku 81,6 metrů.
Místo, kam v roce 1870 byla vichřicí shozena střecha věže, je vyznačeno mozaikou z dlažebních kostek
Je však třeba zmínit, že k určité významné změně vzhledu věže došlo ještě před osudnou vichřicí – konkrétně v roce 1854, kdy byly osazeny na věž velké ciferníky hodin. Kvůli tomuto stavebnímu zásahu (prý kvůli tomu, aby byly ciferníky umístěné vizuálně symetricky) byl ochoz věže z původní výšky 45,4 m posunut výš na současnou hodnotu 48 metrů nad zemí. zdroj [2]
Možná kvůli této změně, nebo kvůli tomu, že obecně informace o výšce ochozu klatovské Černé věže nebývá moc známa, se stále objevuje spousta různých výškových údajů výhlídkového ochozu. A rozptyl je vpravdě až bizarní – od původní (staré) výšky 45 m až po závratných 73 m!
Budeme si tedy pamatovat, že (ať si píše kdokoliv, kdekoliv a cokoliv) skutečná výška ochozu Černé věže v Klatovech je od roku 1854 rovných 48 m, což mimochodem potvrdilo i měření fyzikálně nadšených studentů klatovského gymnázia v květnu 2010.
Za zmínku na Černé věži jistě stojí i čtyřiadvacetihodinový orloj navržený prof. Ferdinandem Vaňkem, který je umístěn v dolní části věže na straně přivrácené náměstí. Bližší zmínku o něm najdete v článku Hodiny na Černé věži.
Po posledních opravách v šedesátých a sedmdesátých letech slouží Černá věž zejména milovníkům krásného pohledu na panorama Klatov a okolí. Na Černou věž vede 226 schodů. zdroj [3]
Současná podoba klatovské Černé věže pohledem známé klatovské malířky a výtvarnice Jarky Papežové
Černé věže v České republice
Ačkoliv je Černá věž v Klatovech jednoznačně jednou z nejznámějších a nejobdivovanějších památek tohoto města, věřte nebo ne, podobné „Černé“ věže najdeme na několika místech po celé České republice. Každá z těchto věží má svůj jedinečný příběh, historii a význam, který se odvíjí od místních tradic a architektonických trendů.
Pro ty, kteří mají chuť poznat nejen klatovskou Černou věž, ale i některou její „sestru“ v jiných městech, jsme připravili následující interaktivní mapu, která zobrazuje všechny Černé věže, o kterých víme.
Interaktivní mapa Černých věží v ČR
Poznámka:
Pokud jste narazili na nějakou Černou věž, o které ještě nevíme, nebo máte nějaké další informace, které by mohly být pro tuto mapu užitečné, budeme velmi rádi, pokud nám o tom dáte vědět! Kontaktujte nás prostřednictvím kontaktního formuláře těchto stránek. Po ověření vaší informace rádi přidáme tuto věž do naší mapy.
Těšíme se na Vaše postřehy a doufáme, že Vám mapa přinese spoustu nových objevů a inspirace pro výlety za Černými věžemi!
Historie Černé věže na časové ose
Níže uvedená časová osa mohla vzniknou především díky precizní a neocenitelné badatelské činnosti paní Jiřiny Adámkové. Děkujeme za její čas i nadšení!
1547
ZAHÁJENÍ STAVBY
Se stavbou věže bylo započato v roce 1547. Její zhotovení bylo zadáno klatovskému kamenickému mistru Antonínovi za odměnu 820 kop zlatých grošů. O těžkostech se stavbou vypovídají letopočty umístěné nad okny věže. (Klatovy byly za svou účast na stavovském povstání v roce 1546 postiženy ztrátou veškerých statků a řadou pokut.)
1553
DOSTAVBA 2. PATRA
O těžkostech se stavbou vypovídají letopočty umístěné nad okny věže. Až v roce 1553 bylo dostavěno 2. patro.
1555
DALŠÍ PATRO VĚŽE
V roce 1555 byla dostavěna další část věže, jak dokládá kamenný překlad s letopočtem nad oknem daného patra.
1557
DOKONČENÍ VĚŽE A OSAZENÍ KROVU
Krov zhotovený klatovským tesařským mistrem Janem Piťhou byl osazen v roce 1557. Jeho podoba je známá pouze z popisu tehdejšího písaře Jana Záhrobského. Podle něj byl krov pobitý měděným plechem, na vrcholu byla osazena zlacená korouhvička ve tvaru lučištníka s napjatým lukem.
1579
POŽÁR MĚSTA
Při požáru města věž zcela vyhořela. Byl zničen zvon i hodiny.
1581
NOVÝ KROV
V roce 1581 byl osazen nový krov, jehož podoba je zachycena na perokresbě Jana Willenberga z roku 1602.
1615
POŽÁR MĚSTA
Město postihla město řada požárů. Při jednom z větších v roce 1615 shořela i střecha věže.
Díky zděnému klenutí zbudovanému nad patrem se zvonem a ostražitosti věžných byl zvon ochráněn.
1689
POŽÁR MĚSTA
Při dalším velkém požáru města opět shořela střecha věže. Následně byla věž z nedostatku peněz překryta pouze šindelovou střechou.
I nyní díky zděnému klenutí zbudovanému nad patrem se zvonem a ostražitosti věžných byl zvon ochráněn.
1726–1727
NOVÝ KROV
V roce 1726 bylo zadáno tesařskému mistru Onřeji Inglhantemu z bavorského Furthu zhotovení nového krovu věže za odměnu 280 rýnských a 2 sudy dobrého piva. Krov byl dohotoven v srpnu 1727 osazením pozlacené báně („do níž se vešlo 5 strychů - cca 465 litrů- pšenice“ ) s korouhvičkou ve tvaru orla.
1758
POŽÁR MĚSTA
Při dalším velkém požáru města věž zcela vyhořela, roztavil se zvon Vondra (I.).
1762
NOVÝ KROV
Zhotovení nového krovu bylo zadáno tesařskému mistru Antonínu Volkovi.
1810
POŽÁR MĚSTA
Požár, který vypukl ve stájích kasáren v bývalé jezuitské koleji, zničil 52 budovy, mezi nimi též radnici, střechu Černé věže a jezuitský kostel.
Zvon pořár přežil bez výrazné úhony.
1811
NOVÝ KROV
Byl vztyčen nový krov se dvěma báněmi, ovšem pokrytý pouze šindelem.
1853–1855
NOVÝ KROV A NOVÉ CIFERNÍKY
V roce 1853 konstatoval stavitelský úřad velmi špatný stav krytiny a bylo rozhodnuto o novém krovu. Zastupitelé města se rozhodovali mezi 3 modely zhotovenými z lepenky a vybrali podobu střechy se 4 vížkami spojenými s prostřední hlavní věží. Rovněž bylo rozhodnuto o zvýšení kamenné stavby věže z důvodu umístění nových hodinových ciferníků. Věž byla zvýšena o 1 sáh a 6 palců (cca 2 m). Krov zhotovil tesařský mistra a klatovský měšťan Petr Klenovec za částku 6.895 zl. podle projektu Matyáše Straky. V říjnu 1855 byla na věž umístěna velká báň, do které byly umístěny dokumenty o stavu země a města.
1870
STRŽĚNÍ STŘECHY VICHŘICÍ
V noci z 26. na 27. října zuřila nad Šumavou velmi silná vichřice, která „strhla střechu věže až téměř po samé obydlí věžného. Celý krov spadl na severní stranu náměstí, kde se zaryl na půl sáhu do země. Ze čtyř malých postranních věžiček toliko dvě zůstaly.
1872
OPRAVA VĚŽE
O opravě věže bylo rozhodnuto v červenci 1872, předpokládané náklady činily 8000 zlatých. 22. října 1872 byla vsazena hlavní báň, která vážila 65 liber (cca 32 kg), měla objem 17 čtverečních střevíců (cca 5 m³) a byla pozlacená. Na vrchol byla umístěna měděná korouhev (o rozměrech 58 x 108 cm). Do báně byly vráceny historické dokumenty a přidány nové.
1942
STRŽENA KOROUHEV
Při vichřici dne 13. 2. 1942 byla stržena věžní korouhvička. Novou korouhvičku vyrobil klatovský klempíř p. F. Kunc, na věž ji umístil tesařský mistr J. Bláha. Při osazení korouhvičky byly do báně umístěny nové dokumenty připomínající danou dobu, dále fotografie a plány města, platné známky a peníze, denní tisk a různé vyhlášky .
1951
POŠKOZENÍ STŘECHY
V noci na 18. února byla vichřicí utržena velká část krytiny na hlavní věži. Poničená plocha činila 42 m². Předpisy tehdy nedovolovaly použití měděného plechu na střechy staveb (a to ani historických), byl proto použit pozinkový plech s nátěrem. Práce byly vyčísleny na 317 tis. Kčs, opravu provedl Stavební kombinát okresu Klatovy.
1964-1967
GENERÁLNÍ OPRAVA
V letech 1964–1967 byla provedena generální oprava věže. Bylo zbudováno nové schodiště a podlahy v celé věži, rekonstrukce elektroinstalace, opravy krovu a výměna celé plechové krytiny za měděnou, obnova zlaceného povrchu báně, výměna dřevěné podlahy ochozu za kamennou a celkové opravy bývalé světničky věžného. Náklady činily 450 tis. Kčs. Do báně byly umístěny nové dobové dokumenty, noviny, časopisy, peníze a také magnetofonový pásek s nahrávkami místního komorního a symfonického orchestru.
1972–1976
OPRAVY KAMENNÉ ČÁSTI VĚŽE
V letech 1972–1976 provedl n.p. Geoindustria Praha, závod Stříbro, generální opravu kamenné části věže, která zahrnovala zpevnění věže železnými táhly, opravu spárování a výměnu některých kamenů. Náklady činily 1,5 mil. Kčs.
2009–2011
REKONTRUKCE ELEKTROINSTALACE
Byla provedena kompletní rekonstrukce elektrických rozvodů a kompletní oprava omítek na ochozu.
2024
NAUČNÁ STEZKA NA ČERNOU VĚŽ
Cesta na ochoz Černé věže byla osazena informačními panely naučné stezky, která návštěvníky seznámí s historií nejznámější klatovské památky.
2025
INSTALACE SÍTÍ NA OCHOZ VĚŽE
Na přelomu července a srpna byly na ochoz Černé věže instalovány sítě zamezující skoku z věže. Jedná se o opatřenění plynoucí z několika tragických událostí posledních let.
zdroje:
-
SUCHÝ, Jindřich. Černá věž Klatovy. Klub přátel Klatovska, o. s., 2014.
-
ADÁMKOVÁ, Jiřina – soukromé pátrání po archivech a kronikách [ústní sdělení].
-
MKS Klatovy. Historie Černé věže [online]. [cit. 2018-10-12].
Dostupné z: http://www.mksklatovy.cz/page/9814/article/7858/historie-cerne-veze -
Černá věž Klatovy: Historie – Historie věže. [online]. [cit. 2024-08-08].
Dostupné z: https://www.cernavezklatovy.cz/historie