top of page
cerna_vez.jpg
Klatovští zvoníci

Klatovští zvoníci

Klatovský zvon Bartoloměj-Ondřej, lidově zvaný „Vondra“, je zavěšen na městské dominantě – Černé věži. Zvon Vondra patří mezi největší české zvony. To, v čem však mezi velkými zvony vyniká, je především velikost jeho výchylky při zvonění, která je u takto velkého zvonu opravdu neobvyklá.

Naprostým unikátem je však zvon Vondra díky svému otvoru, který je záměrně (avšak z neznámého důvodu) vytvořen v jeho plášti. Zvon ulil italský zvonař Peter Antonius Jacomini v roce 1759. Zvon váží 3 915 kg*), visí a zvoní na Černé věži od roku 1760.

*) údaj z roku 1940, kdy byl zvon při opravě sňat a zvážen

Zvoníci na Černé věži

Po dostavbě Černé věže v roce 1557 byl do věže zavěšen i nový zvon. Dá se tedy říci, že tímto rokem se začíná psát nejen historie věžných na Černé věži, ale tedy i klatovských zvoníků. Většinu jejich jmen již zavál čas, ale možná by se alespoň některá dala dohledat v pečlivě vedených místních farních kronikách. Ale vyjmenovat všechny, to už nikdo nedokáže!

V 19. století na Černé věži vykonávala funkci věžných rodina Zacharů. Po nich, tj. od roku 1898, převzal roli Antonín Kubík starší. Po roce 1935 převzal zvonickou štafetu jeho syn Antonín Kubík mladší. Ten na věži sice vyrůstal, ale jako dospělý již na věži nebydlel.

​​

​Po odchodu do důchodu posledního věžného Antonína Kubíka (ml.) v roce 1962 funkce věžného skončila a již nebyla obnovena. Tradici nočního troubení do všech stran v dnešní době převzala technika, ani zvon Vondra se již moc nepoužíval. Ruční zvonění na zvon Vondra nahradila magnetofonová nahrávka.

 

Jak noční troubení, tak zvonění na zvon se však časem přestávalo používat úplně.

 

A tak zvon utichl na několik desetiletí…

Zvoníci v novodobé historii

JEDNORÁZOVÉ ZVONĚNÍ V ROCE 1984

Z dlouhého spánku se zvon jen jednorázově probral v roce 1984 (přesně 22. října), při pohřbu tehdejšího předsedy Městského národního výboru Milana Mazucha. Pro tuto příležitost vznikla jednorázová „brigáda“ a jak sami její členi později řekli: „No, nějak jsme to odtahali“, protože v té době již nikdo pořádně nevěděl, jak se na tak velký zvon s tak velkou výchylkou vlastně zvoní.

A zvon na další léta opět utichl…

ZVONÍCI PO ROCE 1989

Svobodu nejen pro naši zem, ale i pro zvon Vondra přinesl listopad roku 1989. Již na přelomu roku 1989 a 1990 zvon svým hlubokým hlasem podporoval akce místního Občanského fóra. Úplně první zvonění po letité odmlce si tak zvon Vondra odbyl (a především „odbil“ 😉) v poledne 27. listopadu při začátku generální stávky, kdy na dvě hodiny přestala pracovat téměř polovina obyvatel a lidé doslova zaplavili centrální náměstí většiny československých měst. O měsíc později (29. prosince 1989) zvon Vondra vyzváněl v půl páté odpoledne na počest zvolení Václava Havla prezidentem republiky.

Z jednoho ze členů jednorázové zvonické party z roku 1984 (Zdeňka Tichého) se tak postupně stával hlavní zvoník nově vznikajících „Klatovských zvoníků“. Právě zásluhou lidí kolem pana Zdeňka Tichého zvon Vondra po roce 1989 nejen dočasně ožil, ale stal se pravidelnou kulisou všech významých výročí a událostí. Zvon a jeho příslušenství prošly opravou provedenou mistrem zvonařem Petrem Rudolfem Manouškem – vnuk Rudolfa Manouška (st.), který v roce 1940 ve své brněnské dílně zavařil prasklý zvon Vondra. Upraveny byly i okenice na zvonici a mnoho dalšího. Byl stanoven harmonogram akcí, při kterých zvon začal pravidelně zvonit (viz termíny zvonění).

Panu Zdeňku Tichému vděčíme nejen za vytvoření party porevolučních zvoníků, kteří tak obnovili tradici ručního zvonění zvonu Vondra, ale především se ze své tehdejší pozice neoddiskutovatelně realizoval při zajištění a organizaci navrácení zvonu Vondra zpět do kondice. A jistě to nebyla jednoduchá práce. Jako příklad si můžeme uvést situaci kolem nových okenic na zvonici Černé věže.

Jak ukazuje následující výřez ze staré pohlednice, okenice na Černé věži (pod ciferníky hodin) byly celá léta spíše taková celoplošná „vrata“, která byla navíc pobita měděným plechem. Zvonice tak byla temná, a jakmile se přestaly okenice pravidelně otevírat při zvonění, byla i zatuchlá. Takové prostředí nesvědčilo jak věžní výdřevě, tak dřevěné stolici zvonu a ani kupříkladu koženému zavěšení srdce.

staré/nové okenice na Černé věži

Srovnání starých a nových okenic zvonice na Černé věži (r. 1960 a 2020)

Současný stav Klatovských zvoníků

V současné době převzal od pana Tichého vedení klatovských zvoníků jeho „zvonický žák“ Ján Hudač, kolem kterého se vytvořila parta zvoníků. I když k drobné obměně zvonického ansámblu občas dojde, čítá skupina „Klatovských zvoníků“ okolo deseti nadšenců, kteří se dle svých časových možností střídají při pravidelných zvonění na zvon Vondra. Jedním ze zvonicky významných dní, kdy se sejde celá skupina „Klatovských zvoníků“, je vánoční zvonění na Půlnoční mši. Je to okamžik, kdy si všichni po vykonání své zvonické povinnosti (poslední v daném roce) vzájemně přejí příjemné prožití vánočních svátků, mnoho štěstí a zdraví do dalšího roku.

A když pak sestoupíte z Černé věže, dole stojí pan Tichý a hned se ptá: „Kdo jste tahal jako druhý na straně k náměstí? Ty? Taháš jako kráva!“, hned víte, že vše je (i letos), jak to má být! 😃

zdroj: FILMPRO. Černá věž 460 let [online]. 29. 5. 2017 [cit. 2018-10-04].
Dostupné z: https://youtu.be/Qv4jzf4XfGc

Další zvonické aktivity

Kromě zvonění na zvon Vondra se „Klatovští zvoníci“ pravidelně účastnili (30. dubna) celorepublikového srazu zvoníků v Praze, který byl pořádán pod záštitou kardinála Dominika Duky. Součástí tohoto dne zpravidla byla i prohlídka zvonů na věži chrámu sv. Víta, včetně našeho největšího zvonu – zvonu Zikmund.

Pandemie Covidu-19 však přerušila nejednu tradici pořádaných akcí, a ne všechny se poté vždy podařilo obnovit. Zprvu se tedy zdálo že bude nadobro ztraceno i toto tradiční celorepublikové setkání zvoníků. Naštěstí se parta zvoníků z Holic rozhodla, že to tak nenechá, a v roce 2024 uspořádala první ročník obnoveného „Setkání zvoníků České republiky“.

Díky této aktivitě se nejen setkáváme s ostatními zvoníky od mnoha zvonů z různých koutů republiky, ale i s pozvanými kolegy ze zahraničí. Během připravených přednášek předních kampanalogů se tak dovídáme kupříkladu o kinematice zvonů, technice výroby zvonů a podobně. Celé setkání je zakončeno slavnostní zvonickou mší.

Den zvoníků v Praze - Loreta
Den zvoníků - Katedrála sv. Víta

Kromě celorepublikového zvonického setkání se někteří z nás zúčastňují tematických zájezdů po evropských zvonech. Díky tomu již měli možnost poznat zvony kupříkladu v italském Miláně, polském Krakově, či na pařížském chrámu Notre Dame.

Klatovští zvoníci 2014

Zkrátka, býti „Klatovským zvoníkem“ je čest, které se nám dostalo, a jsme na ni právem hrdí!

Zvonění na zvon Vondra

Výjimečností zvonu Vondra je velikost jeho výkyvu při zvonění (jedna z největších u našich tzv. „velkých zvonů“). Opravdu se jedná u takto velkého zvonu (cca 4 tuny) o skutečný unikát.

 

To pochopitelně klade velké nároky na bezpečnost při zvonění. Díky tomu není možné pro běžného návštěvníka se na zvonění přijít podívat.

Prosíme, nesnažte se na zvonění jakkoliv dostat – když něco nejde, tak to prostě nejde!


Žádný ze zvoníků nehodlá riskovat ztrátu své funkce pro nějakého zvědavce!

Abychom Vám alespoň částečně zprostředkovali možnost vidět zvon Vondra při zvonění, natočili jsme pro Vás následující video.

Zvonění na zvon Vondra

© Tomáš Vachuda
zkráceno pro potřeby webových stránek

Pokud se Vám předešlé video zdá příliš „tak trochu promo“, můžete se podívat na autentické video setříhané z mobilního telefonu.

(Neoficiální) sestřih ze zvonění

 Ale občas si prostě natočíme i jen nějakou tu „zvonickou kravinu“ – jen tak pro radost 😉

Zvon Vondra z podhledu

Brožura „Klatovský zvon VONDRA“

Tak jako si občas jen tak pro radost (a s železnou nepravidelností) sestřiháme nějaké to zvonické novoroční video, které pak ve svém virálním jepičím životě párkrát proběhne přes několik účtů různých (a)sociálních sítí, zkusili jsme vstoupit i do světa tiskovin a vytvořit propagační brožurku zvonu Vondra.

Brožurku pochopitelně v klatovskén infocentru, ani na Černé věži nehledejte! Jedná se o naprosto unikátní a jedinečný dárek pouze pro návštěvníky těchto stránek. „Za odměnu“ si můžete stáhnout níže uvedený PDF soubor, oboustranně barevně vytisknout na papír formátu A4 vhodného povrchu a gramáže, ostřihnout dle ořezových značek a správně poskládat do stylu trojité brožury. 😉

Brožura - klatovský zvon VONDRA

Klatovští zvoníci v médiích

Klatovští zvoníci na vlnách Českého rozhlasu Radiožurnál

V rámci předvánočního pásma Českého rozhlasu Radiožurnál navštívila začátkem prosince 2022 klatovské zvoníky a zvon Vondra moderátorka Lucie Výborná se svým pořadem „Host Lucie Výborné“. Předvánoční povídání s několika zvoníky a místostarostou Klatov Ing. Martinem Křížem si můžete poslechnout klikutím na značku ► pod následujícím obrázkem, nebo jako podcast na MujRozhlas, nebo pochopitelně v archivu pořadu „Host Lucie Výborné“.

Snad Vás toto pohodové povídání nejen o historii zvonu na Černé věži, ale třeba i o krásách a strastích zvonické „řehole“, pohladí po duši. A nemusí to být zrovna jen v čase vánočním!

Klatovští zvoníci v pořadu České televize „Na cestě po Plzeňsku“

Cestopisný magazín České televize „Na cestě po Plzeňsku“ s neodmyslitelným komentářem Jiřího Bartošky a Miroslava Donutila zavítal v létě roku 2007 i na klatovskou Černou věž.

Ukázka z pořadu „Na cestě po Plzeňsku“

zdroj: ČESKÁ TELEVIZE. Na cestě po Plzeňsku [online]. 27. 8. 2007 [cit. 2022-04-17].
Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1185966822-na-ceste/207562260130008/

Článek v Klatovském Deníku (2007)

29. listopadu 2007 v příloze „Tipy v regionu“ vyšel rozhovor s panem Tichým, který se po roce 1989 zasloužil o pravidelné zvonění na zvon Vondra, a tak vlastně vzkřísil tradici klatovských zvoníků.

článek v Deníku

Článek v Klatovském zpravodaji (9/2021)

29. listopadu 2007 v příloze „Tipy v regionu“ vyšel rozhovor s panem Tichým, který se po roce 1989 zasloužil o pravidelné zvonění na zvon Vondra, a tak vlastně vzkřísil tradici klatovských zvoníků.

článek v Klatovském zpravodaji (9/21)

Článek v Klatovském zpravodaji (10/2021)

…a ještě jeden článek z Klatovského zpravodaje. V následujícím čísle Klatovského zpravodaje (i když v jiné souvislosti) se téma zvonů také zmínilo.

článek v Klatovském zpravodaji (10/21)

Fyzikální experimenty na Černé věži

Velice zvláštní (řekněme až prazvláštní!) aktivitou jednoho z Klatovských zvoníků jsou fyzikální experimenty, které na na Černé věže proběhly. Ono to nebylo zas tak originální počínání, neboť bylo vlastně na co navazovat. Za takový první fyzikální experiment, který v souvislosti s Černou věží proběhl, lze asi považovat provedení akustické zkoušky okénka mučírny, která proběhla v 19. století. Tehdy na přání tehdejšího starosty Karla Hostaše v mučírně zpíval Josef Klička se svým pěveckým sborem Šumavan, zatímco posluchači venku na náměstí poslouchali, zda lze něco z mučírny slyšet. Údajně nebylo slyšet vůbec nic.

My se zde ale chceme věnovat fyzikálním experimentům, které na klatovské Černé věži proběhly v roce 2005, 2008 a 2010 díky nadšení fyzikálně zdatných studentů z místního gymnázia.

Měření Coriolisovy síly (2005)

Prvním ze série fyzikálních pokusů, které na Černé věži proběhly, byl pokus o změření Coriolisovy síly. Coriolisova síla se projevuje v otáčejících se soustavách, v tomto případě se jednalo o naměření projevu otáčení Země. Podle výpočtů by se těžká kulička padající volným pádem z věže vysoké 80 m (stojící na rovníku) měla od svého směru odchýlit východním směrem asi o 3 cm. Při přepočítání celé úlohy na výšku ochozu Černé věže, v té době ještě všeobecně panoval názor, že je ochoz ve výšce cca 70 m, a padesátou rovnoběžku severní šířky se ukázalo, že očekávaná odchylka by byla sice výrazně menší, ale nikoliv neměřitelná! Pro účely experimentu bylo vytvořeno speciální vypouštěcí zařízení pro ocelové ložiskové kuličky. Toto zařízení mělo též zabudovaný laser, který vyznačoval přímý směr pádu, od kterého se kulička při pádu měla odchylovat.

měření Coriolisovy síly

Samotné měření na Černé věži proběhlo 10. května 2005. Je pravdou, že už od samotného začátku se realizace experimentu potýkala s problémy. Kupříkladu až na ochozu věže se zjistilo, že nelze vypouštěcí zařízení umístit na zábradlí ochozu, jak bylo plánováno, neboť pod ochozem je výrazně vystouplá kamenná římsa. Vypouštěcí zařízení muselo být tedy velmi nebezpečným způsobem přesunuto na tuto římsu. Další komplikací byla nesoučinnost s městskou policií, která sice přislíbila zabezpečení místa dopadu, ale slib nesplnila. Do místa dopadu tedy i přes varování studentů suplujících nepřítomné strážníky vešlo několik lidí! Komplikací z oblasti fyzikálních podmínek byl relativně silný vítr, který kolem Černé věže často vane.

Přestože se k přesvědčivému prokázání a naměření Coriolisovy síly nedospělo, lze celý experiment považovat za úspěsný alespoň v tom, že nedošlo k žádnému zranění (a že k nim občas bylo opravdu blízko!), tedy ani k případnému průšvihu vstřícného pedagoga, který by za to vše byl nakonec zodpovědný.

Vážení Země (2008)

Naopak asi nejúspěšnějším fyzikálním experimentem, který proběhl na Černé věži, bylo určení hmotnosti Země. Tým studentů ve složení Tomáš Klejna, Zdeněk Marek, Martin Skála a Tomáš Smolík vytvořili obrovské kyvadlo, které vysunuli z okna zvonice Černé věže. Z délky kyvadla a doby kmitu pak určili velikost tíhového zrychlení, ze kterého již lze dojít až k hmotnosti naší planety. Experiment proběhl 28. října 2008 po poledním zvonění zvonu Vondra.

vážení Země

Kromě primárního úkolu, kterým bylo určení hmotnosti Země a který se zdařil na výbornou, došlo se mimo jiného i k velmi zajímavému závěru, který se týkal Černé věže a vlastně tak předurčil konání dalšího fyzikálního experimentu. Podle původního odhadu, ze kterého vycházel návrh délky kyvadla, mělo být okno zvonice ve výšce cca 60 m. Když se však kyvadlo z věže spustilo, ukázalo se, že je okno zvonice na Černé věži ve výšce pouhých čtyřiceti metrů. Velké okno zvonice je tedy ve výšce přesné poloviny věže, což se při pohledu na Černou věž díky pohledu zdola a tvaru její střechy rozhodně nezdá.

Měření výšky Černé věže (2010)

Třetím (a asi i definitivně posledním) experimentem, který na klatovské Černé věži proběhl, bylo určení nejen celkové výšky Černé věže, ale i oken jednotlivých pater a pochopitelně vyhlídkového ochozu. Měření se ujal studentský koletiv ve složení Hana Holubová, Jaroslav Kaliánko, Jan Křen, David Křížek, Jan Muknšnábl, Libuše Přibylová, Blanka Sudová a Klára Vitáková. Měření výšky Černé věže proběhlo 21. května 2010 a měřilo se hned několika metodami – od klasického spouštění pásma z jednotlivých oken, přes využití laserového dálkoměru nebo barometru. Vrcholem celého měření byla trigonometrická metoda, při které byly jednotlivá místa Černé věže zaměřováva teodolitem domácí výroby (úhloměr s namontovaným puškohledem). Díky této metodě bylo možné zaměřit i místa, která byla pro předchozí metody nedostupná.

měření Černé věže

Výsledkem měření byla „výšková mapa“ Černé věže, která se později potvrdila, když byla klatovská Černá věž přeměřena profesionální firmou a metodami. Kupříkladu se potvrdilo, že zvon Vondra je skutečně ve výšce čtyřicet metrů, tedy v polovině výšky věže. Opravdu tragikomickým závěrem bylo určení výšky ochozu věže, když se ukázalo, že ochoz věže je ve skutečnosti ve výšce „pouhých“ 48 m, což řada Klatováků „neskousla“. Kupříkladu na Wikipedii (heslo: Černá věž v Klatovech) se o výšku ochozu vedla válka ještě v roce 2022. Dokonce i některé oficiální tiskoviny věnované Černé věži ještě dnes uvádějí chybnou výšku okolo 70 m.

VONDRA-4.jpg
bottom of page